Pane doktore, mám stále červený nos. Nedá se proti tomu něco dělat?
Je-li červený od narození, tak nic. Jestli je to ale od pití, tak musíte pít dál a časem vám zfialoví.
KATEGORIE: Vtipy o alkoholu a opilcích
Jednou večer se takhle policista postavil naproti jednomu baru a čekal, jestli po zavíračce chytne někoho pro alkohol za volantem. Když začali z baru vycházet lidi, hned si všiml jednoho, který se doslova vypotácel a začal se motat mezi auty. Vyzkoušel klíčky u pěti z nich, než našel svoje. Pak seděl pět minut na předním sedadle ohnutý pod volant a zápasil s klíčky. Tou dobou už všichni ostatní hosté vyšli z baru a odjeli. Když konečně motor naskočil, policista neváhal a vyrazil kupředu. Postavil se před rozjíždějící auto. Nechal muže vystoupit a fouknout do balónku. A nic! Policajt udiveně říká: Sakra, jak je tohle možné? A chlápek mu povídá: No, dneska sem byl jako volavka určenej já.
To znáte, jak jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá: Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka. A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňujou přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá co to jde. No ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá: Tak si teda přej svoje první přání. A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva. Staniž se, řekla ryba a stalo se. A to druhý přání? ptá se ryba. Čech se zase zamyslí a říká: Ještě tři lahváče na ráno!
Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí. Bafne první šipku a trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se sotva drží na nohou, ale třetí šipku taky trefí. Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází. O tři týdny později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky, a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma, neví, co by dal za cenu a ptá se: Promiňte, ale co jste vyhrál posledně? Hovězí hamburger ve tvrdý housce!
Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře. „V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“ „Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“ „Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“ Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá: „To je Zlatý Bar?“ „Ano, madam, přejete si?“ „Máte zlaté dveře?! „Ano, samozrejmě máme!“ „Máte zlaté podlahy?! „Jistě, madam!“ „A co zlaté mušle?!“ Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá: „Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“
Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim blíží ten záchranářskej pes, bernardýn se soudkem.
A tak říká tomu druhému: Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese ho pes.
Co dělá váš manžel? Leží v nemocnici. A na co si stěžuje? Na nedostatek piva.
Manželka se ptá svého muže: „Franto, řekni mi, proč chodíš každej den do hospody a pořád tam kupuješ ten rum?“
„Je to ideální investice, Vlastičko! Kde jinde se ti za vloženou dvacku vrátí 40 procent!?“
Přijde asi 40-letý chlap do hospody a vytahuje se: „Jdu po ulici a najednou proti mě šest týpků. Všechny jsem je pobil a jednomu jsem takovou nakouřil, až mu z tašky slabikář vypadnul!“
Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře. „V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“ „Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“ „Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“ Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá: „To je Zlatý Bar?“ „Ano, madam, přejete si?“ „Máte zlaté dveře?! „Ano, samozrejmě máme!“ „Máte zlaté podlahy?! „Jistě, madam!“ „A co zlaté mušle?!“ Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá: „Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!“
Proč jsi se rozváděl? Hrozně pila. No ale ty taky piješ. No právě, docházely nám peníze.
Přijde kovboj do saloonu a poručí si: Nějakej silnej chlast! Hospodský mu nalije… To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda, řekne kovboj a pití chrstne na zem. Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem. Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou. No vidíte, to je konečně pití, pochválí ho kovboj a odejde. Za okamžik vběhne zpátky a zařve: Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!
Přijde chlap do baru a řekne barmanovi: Jedno suchý Martini. Když ho dostane, vytáhne z něj olivu a kopne ho do sebe. Pak si řekne o další, zase vytáhne olivu a kopne ho do sebe. Takhle jich vypije patnáct a dívá se na hromádku oliv vedle sebe na ubrousku a říká: Barmane, je to deset deka? Myslím, že ano, pane, odpovídá barman, proč se ptáte? Ale, manželka mě poslala pro deset deka oliv.
Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech. Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela. Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepříliš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku a pokračovali dál s pitím. Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: „Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?“ „Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích…“
Sociologický průzkum: „Polovina mladých lidí v ČR vidí svoji budoucnost optimisticky, . . . . . . . . zatímco druhá polovina bohužel nemá na drogy peníze.“