KATEGORIE: Vtipy o šéfech a sekretářkách

Přijde ředitel do kanceláře a ode dveří volá na sekretářku: „PUK!“
Udivená sekretářka se ptá svého šéfa, co že to znamená.
Ředitel odpoví: „Pičo, Uvař Kafe.“
Sekretářka tedy uvaří kafe, nese ho šéfovi do ředitelny, postaví šálek na stůl a ptá se: „KSČ?“
Ředitel udiveně hledí a sekretářka s milým úsměvem odpoví: „Kolik Sladíš, Čuráku?“

Baví se dva manažeři:
„Ještě pořád tě tvoje sekretářka oslovuje – pane řediteli?“
„Ne, už mi říká přímo – idiot.“

Ředitel propouští sekretářku a aby jí to co nejvíce osladil, nařizuje na personální, aby jí vystavili co nejhorší posudek a napsali tam, že v pracovní době kouří, pije a podobně.
K jeho překvapení je okamžitě po odchodu přijata jinde za mnohem vyšší plat. Nedá mu to a jde zjistit proč.
Po návratu vletí na personální a huláká: „To neumíte ani pořádně česky – pije se píše s měkkým i!“

Nikdy nelezte šéfovi do zadku, pokud je teplej.

Ředitel malé francouzské firmy si svolal podřízené: „Naše firma bude mít brzy jubileum. Chci to oslavit nějakou akcí, která by moc nestála, všem se zapsala do paměti a udělala radost všem zaměstnancům.”
Po chvíli zamyšlení se jeden přihlásil: „Pane řediteli, skočte z Eiffelovy věže. Bude to levné, zaujme to celou Paříž a té radosti u podřízených!”

Generální ředitel zahraniční firmy se zlobí na personálního ředitele: „Co jsi to nechal napsat do novin za inzerát? Co to má znamenat – hledáme sexretářku. Já jsem ženatý muž, víš, jaké se doma strhne peklo?!”
Pak se šéf trošku uklidní a říká svému podřízenému mírnějším hlasem: „Já vím, že jsi pravdomluvný člověk, ale co jsem ti vždycky říkal – když je to nutné, někdy se lhát musí.”

Co se stane, když ředitel řekne – nic naplat?
Nedostanete zaplaceno.

V obchodním domě uvidí ředitel mladého muže, jak sedí a čte si noviny: „To je skandál – kolik vyděláváte?”
„Deset tisíc!”
„Tady je máte a ať už vás tu nevidím!”
Muž odejde a ředitel se ptá: „Kde dělal?”
„Nikde, to byl zákazník a čekal, až přivezou ty módní ponožky!”

Ředitel náhle vrazí do kanceláře jednoho ze zaměstnanců firmy. Ten se otřepe: „Fuj, to jsem se lekl!”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”

Říká ředitel zaměstnanci: „Vy jste opora naší papírny. Nevím, jak bychom to bez vás vydrželi, ale příští měsíc to zkusíme!”

Ředitel povídá sekretářce:
„Slečno, neviděla jste moje pero?“
„Ještě ne pane řediteli.“

Pane vedoucí, dnes jsem měla o vás v noci sen,” povídá mladá účetní.
„A co jsme dělali?”
„Nic.”
„To jo, to jsem celý já.”

Ředitel říká dotčeně svému podřízenému: „To si myslíte, že jsem idiot?”
„Nevím, pane řediteli, já tu nepracuji tak dlouho.”

„Včera náš vrátný zadržel ředitele, který si odnášel kradené zboží. Dostal okamžitou výpověď.”
„Správně – mělo by to být i přísnější. A co dál?”
„No, teď už na vrátnici nikdo nehlídá.”

Jeden šéf měl přednést dvacetiminutový projev na důležité výroční schůzi, a tak uložil jednomu ze svých podřízených, aby mu ho sepsal. Když se ze schůze vrátil, byl vzteky bez sebe.
„Člověče, co jste mi to tam dal? Vždyť ten projev byl na hodinu!” křičel. „Polovina posluchačů nevydržela do konce!”
Podřízený se zatvářil zmateně. „To opravdu nechápu. Ten projev byl skutečně na dvacet minut,” bránil se. „Ale přiložil jsem tam i ty dvě požadované kopie.”